Malá ukázka z knihy Život pod křídly andělů z kapitoly 10

Plnění snů a přání

„Přijímej.“

………………Pamatuji si na setkání s paní Klárkou. Při našem setkání jsem odkryla skutečnou pravdu a názor, který Klárka měla zakryt za závěsem logického uvažování a svého nahlas vysloveného přání. S Klárkou se známe již dlouho. Pomáhala jsem jí projít velmi složitým životním obdobím. Klárka je krásná, chytrá a úspěšná žena. Její profese je zcela realistická.

Na začátku našeho setkání k andělským radám a k věcem, které se nedají tak zcela logicky vysvětlit, byla velmi odtažitá. Když ke mně přišla poprvé, sedla si do křesla. Pevně do sebe zamotala nohy a ruce. Čekala. Její pozice byla obranná. Začaly jsme si povídat. Nebyla až tak přístupná tomu, co jsem jí říkala. Na některá má slova, odpovídala se záporem. V jejím chování a postojích nebyl ani tak boj za vlastní pravdu, jako spíše zklamání a bol, kterým si procházela. Postupně si ale na andělskou energii začala zvykat. V jednom období jsme se setkávaly častěji. Klárka stále více přijímala vzkazy andělů.

Na konci našich setkání mne žádala, abych jí napsala od nich vzkaz. Procházely jsme životem Klárky a ona se učila odpouštět a přijmout do svého života toleranci. Zpočátku byl její výraz velmi rozhněvaný, když jsem jí vysvětlovala, že pokud bude více tolerantní k druhým, tak se jí velmi uleví a její pohled na spoustu situací, kterými procházela, se změní. Andělé Klárce vysvětlovali, co vlastně tolerance znamená. „Tolerance neznamená nechat si vše líbit, ale přijmout, že i druzí mohou z mého pohledu dělat chyby. Tolerance je volnosti druhým dání. Odpouštění si sobě, rozčilování a hněvání. Uvědomění si, že druzí jiný názor také mohou mít a je dobré a prospěšné názor druhých vyslechnout a s klidem a s rozvahou na něj pohlédnout.“ Klárka něco přijala hned, a něco šlo hůře. Postupně začala toleranci do svého života vpouštět ve větší míře. Její obranný postoj se začal vytrácet. Začala přistupovat ke všemu s větší důvěrou a otevřeností.

„Ano, boj, který vy lidé mezi sebou někdy vedete, je špatné řešení, neboť ten, kdo bojuje, ten vzdoruje a své názory bojem obhajuje. Naslouchání srdcem máte v té chvíli ale zcela uzavřeno a ostřím zbraní, které proti sobě někdy máte v podobě slov, činů a někdy i zbraní skutečných, není nikdy nic rozumného dosaženo. Boj je strach a strach je krach. Uvědomte si, že to, čeho se bojíte, to vlastně k sobě lákáte a přivoláváte. A tak když konečně dojde k pochopení, že ne v boji, ale v lásce se vše mění, v té chvíli ostří zbraní bude sejmuto, tak konečně tolerance, respektu a harmonie do vašeho života bude přijato. Ale teď znovu pokračuj.“

Pozvolna Klárka otevírala své srdce a pociťovala více a více lásku. Při našich setkáních často zazníval smích. I když někdy zcela nesouhlasila hned s tím, co jí andělé na danou situaci vzkazovali, většinou mi později řekla: „Tak dobře, měla jsi pravdu.“ Já jsem jí odpovídala, že já ne, že mne při našem povídání vedou andělé. Vtom se objevil úsměv na její tváři a já jsem věděla, že bylo pochopeno. Vídaly jsme se již méně. Po dlouhé době Klárka zavolala a požádala mne, jestli bych si na ni udělala čas. Sešly jsme se. Hleděla jsem na Klárku a viděla jsem proti sobě opět bojovnici, jako při našich prvních setkáních.

Jenže v tu chvíli jsem již věděla, že Klárka má v sobě srdce plné lásky, jenom se znovu vzdor a boj přihlásily do jejího života. Povídaly jsme si a objevovaly jsme, co se přihodilo, že nastala změna a necítila se šťastně. Klárka s některými doporučeními nesouhlasila, a něco přijímala. Udělaly jsme spolu zrcadlo jejích vztahů, které ji trápily. Opět jsem se jí snažila ukázat, že to, co jí vadí na druhých, dělá ona sama také. Vnímala jsem v Klárce stále plno vzdoru. Bylo již velmi pozdě a já jsem se rozhodla, že setkání ukončíme. Klárka mne ještě požádala, zda by jí andělé napsali nějaký vzkaz. Pohlédla na mne s prosebnýma očima a dodala: „Ti mi asi vynadají, viď?“ Začala jsem psát. Když jsem dopsala, Klárka na mě hleděla a prohlásila: „Tak takovou rychlostí jsem tě ještě neviděla psát. Asi se na mě zlobí, viď?“ Začala jsem vzkaz pro Klárku číst.

Slábl mi hlas a do očí se mi tlačily slzy. Vzkaz od andělů pro Klárku byl nádherný a láskyplný. Energie lásky vycházela z každého slova, které jsem vyslovila. Bylo to znovu dokonalé a nepopsatelné. I Klárce se objevily v očích slzy, které velmi pevně střežila. Již jsem věděla, že se uvnitř Klárky znovu rozpouští vzdor, který byl vlastně smutkem ze situace, ve které se nyní nacházela. Byla zcela dojatá moudrostí andělů, kteří umí do každého slova, jež skrze mne sešlou, vložit svou nádhernou láskyplnou energii, aby nás uklidnili. Rozloučily jsme se. Klárka mi za tři dny volala. Její první slova byla: „Měla jsi pravdu.“……………

Malá ukázka z knihy „Život pod křídly andělů“ z kapitoly 9

Přijetí

„Obava je zábrana z minulosti.“

……………..Andělé mi pomohli pochopit, že svým rodičům máme být vděčni za to, že jsme se mohli narodit, neboť, ať to vezmeme, z jaké chceme strany, tak bez poskytnutí části každého z rodičů, která je pro zplození dítěte důležitá, by to nefungovalo.

„Ano, tak to je. Součástí své matky a svého otce každý z vás jste. Často na své rodiče zlost máte, jen ale si uvědomte, že jejich minulost a dětství plně neznáte. Oni také žili a něčím procházeli. Oni také své bolístky měli a často proto se uzavřeli a jejich rodiče se k nim jen tak, jak uměli a od svých rodičů naučené měli, chovali. Často se zlobíte na to, že vám málo či mnoho dovolovali, že vám málo zkušeností ukázali, málo vás chválili anebo vám stále strach naháněli. Že vás dle vašich představ nemilovali a ještě mnoho že by se dalo vyjmenovat, jen si uvědomte, že nikdo nemůže více než sebe sama druhé milovat. Jen tak, jak sobě lásku umí dát, tak takovou lásku může ze sebe vysílat. Nejdůležitější je přestat lásku od druhých neustále očekávat a svému životu lásku svou dát.

Uvědomte si, že malými dětmi jste již byli a dospělými nyní jste, tak nastal čas se rozhlédnout a kolem sebe pohlédnout, poděkovat a odpustit a svou zášť a ublížení ze sebe směrem ke svým rodičům propustit. Svým rodičům, a hlavně sobě volnost tím můžete dát a dalších dnů si plně užívat.“ A mně opravdu nezbývá, než s anděly naprosto souhlasit.

„A teď zase příběhy vyprávěj a nic nezapomínej, jak děti dnes již dospělé ke svým rodičům cestu nacházejí a lásku v sobě směrem k nim otevírají.“…………………………